Ilustrační obrázek na horním panelu stránky

Nepál – Manaslu, hora ducha a duchů - Pavel Bém

Tajemná, magická a falická Manaslu (8163m), je osmou nejvyšší horou světa. Nachází se v pohoří Mansiri, v centrální části nepálského Himaláje. Je horou „duchů". Či přesněji - posvátnou horou „duše" a „Ducha". A také intelektu. V sanskrtu znamená slovo „manasa" právě duši, duchovno či intelekt. Reprezentuje pozitivní síly světa, ovládané vědomí, svět meditace, spirituality a duchovního poznání. Osmá nejvyšší hora světa je symbolem nekonečna i univerzální božské jednoty. Ukrývá v sobě a ve svých dvou nádherných vrcholech mužský i ženský princip. Oba dohromady pak vyjadřují naplnění a jednotu celku. Žijí zde Gurungové, původní tibetské etnikum. Jaro 2015 bylo na Manaslu a v centrálním Himálaji velmi divoké. Nejprve napadlo v průběhu zimního monzunu obrovské množství sněhu, nejvíce za posledních 40 let. A potom přišlo ničivé zemětřesení. Celý masív osmé nejvyšší hory světa ležel sotva pár desítek kilometrů od epicentra jednoho z nejhorších zemětřesení na Zemi vůbec. Do pohybu se daly obrovské masy ledu, sněhu i skal. Zničily prostá a chudá obydlí místních obyvatel, přístupové cesty i mosty přes divoká himálajská údolí. Kutang i Horní Nubri zůstaly zcela odříznuty od okolního světa. Většina expedic byla pořádně „otřesena" a ze zdravého pudu sebezáchovy to zabalila. A ty co to nezabalily, měly smůlu na počasí a sněhové podmínky. My jsme měli smůlu a štěstí v jednom. Čas zemětřesení jsme prožili s místními Gurungy dole v údolí a byť je to kruté, žádné pomoci zvenku se jim nedostalo. Byli odkázáni pouze sami na sebe. S našimi skromnými možnostmi jsme se snažili pomáhat alespoň my. Když už po několika dnech nebylo jak ani čím, vyrazili jsme nahoru. Cesta dolů pro nás nevedla. Nevedla totiž pro nikoho. Odměnou za odvahu, či spíše opovážlivost nám bylo nádherné počasí a fantastická panenská čistota hory.